Kineziologická poradna Moniky Žižkové Kaniové

Alergie

Jistě to mnozí znáte. Alergie je v současné době jedním z nejrozšířenějších problémů našich dětí, ale čím dál tím více i dospělých. Výčet jednotlivých alergií na pyly, roztoče, na prach, na zvířecí srst, potraviny….atd. Výčet může pokračovat donekonečna. Pro mnohé z Vás bude možná zarážející informace, že pro většinu alergií existuje i jiný způsob nejen zmírnění, ale i odstranění potíží, než je dlouhodobá práce s vakcínami nebo užívání tlumících léků.

Ještě větším překvapením totiž je, že mnohé tzv. alergeny jsou v tom všem úplně nevinně a hlavním “pachatelem” je paměť našeho mozku. Výzkumy se zjistilo již dávno, že často emoce jsou hlavním spouštěčem alergických reakcí a to i v případě, kdy alergen není fyzicky přítomen. Např. dítě alergické na kočičí chlupy ovládla alergická reakce pouze na základě zrakového vjemu při sledování kočky v televizní reklamě.

Příroda to s námi myslela dobře. Předpoklad, že chybami, můžeme říci stresy, se člověk učí, byl u našich prapředků funkční. Abychom byli schopni přežít, vybavila nás v levé mozkové hemisféře oblastí SIP, společnou integrální plochou, která má za úkol neustále porovnávat nové informace z vnějšího prostředí s informacemi uloženými v paměti. V naší individuální paměti je uložena každá vteřina od početí do současnosti. Naše tělo neustále monitoruje situaci všemi smysly a zaznamenává polohu a napětí svalů, činnost orgánů, vyhodnocuje pocity i mentální zkušenost v podobě systémů přesvědčení. Takto komplexně uložené informace jsou vyhodnoceny podle prožité emoce jako bezpečné nebo naopak nebezpečné. Zažijeme-li tedy nějakou silně emocionální situaci, kterou náš mozek vyhodnotí jako nebezpečnou v návaznosti na jakkoliv podobný smyslový vjem připomínající okolnost v minulosti zažitého stresu, spustí obranný mechanismus. To spočívá v odpojení funkce předního mozku, který nás udržuje v přítomnosti a tělo vyloučí hormony připravené na tzv. jeskynní reakci “uteč nebo udeř.” Současně s tím se nám vybavují informace z paměťové databanky, což znamená často odžívání si stejně nepříjemných nebo zmírněných pocitů a emocí jako tenkrát. Na tělesné úrovni se jedná například o známé tlaky v žaludku, špatné dýchání, bolesti, zablokované svaly, komunikační problémy a mnohé jiné.

A tak na podobné situace, i když často v “nových kabátech”, reagujeme podobně jako kdysi.

Alergické reakce mohou být způsobeny i určitými emocemi spojenými s reakcí na chování některých lidí, jejich hlas, způsob projevu, vlastnosti, prostředí. Mnohdy jsme alergičtí na určitý typ osoby jež nám připomíná někoho s kým jsme kdysi měli problémy, charakterový rys, někdy stačí slyšet určité slovo… Z praxe v poradně vím, že výčet by byl nekonečný.

Jako jeden z běžnějších případů - uvolnění alergie na roztoče z peří - mohu uvést příklad z poradny, kdy si holčička trápená touto alergií ve věkové regresi vybavila situaci klasického sourozeneckého pošťuchování. Moment když ji při hře na schovávanou starší bratr objevil v “peřiňáku” a v zápalu hry jí chvíli navíc podržel pod peřinou. V tu chvíli měla pocit, že jí jde o život a ovládl ji strach, že se udusí…. A co bylo přítomno? No přeci “nešťastní” roztoči.

Nebo žena alergická na vůni lipového květu si v regresi uvědomila situaci obrovské hádky rodičů, za niž si tenkrát jako dítě částečně přičítala vinu. Situace se odehrála v určité roční období na určitém místě, zrovna kvetly lípy… Pracovaly jsem na tématu v zimě. Dotyčná žena si po této práci při pobytu na chalupě na konci prázdnin (což bylo pro ni v poslední době čím dál tím více inkriminovaným obdobím z hlediska zhoršující se alergie) uvědomila, že si vystačila pouze s jedním kapesníkem denně a v příští sezóně nepotřebovala kvůli alergii kapesníky vůbec.

Někdy je však příčina problémů uložená ještě níže. Vzhledem k tomu, že geneticky dostáváme do vínku od naších předků dobré i špatné, dědíme tedy i určité dispozice k nemoci nebo citlivost organismu, což se týká i alergických reakcí. V takovém případě, kdy příčina problémů s alergenem není uložena v paměti našeho života, lze se věkovou regresí snadno dopracovat ke zkušenosti některého našeho předka, kde nastal věk příčiny. Následně v našem životě obvykle jednoduše rozkryjeme souvislosti a věky porozumění, při nichž se alergická reakce spouští. V takovém případě se pak často jedná o dvě a více poradenská sezení. Ale výsledný efekt je stejně účinný.

Použitá literatura »

Citát dne

Nezáleží na tom, kolik toho naše mysl ví. Záleží jen na tom, kolik toho naše srdce dává.
~ Sri Chinmoy ~