Kineziologická poradna Moniky Žižkové Kaniové

Systémy přesvědčení a naše přirozené chování

Systémy přesvědčení jsou výsledkem mnoha vlivů, které od početí vstřebáváme. Tzv. otištěné programy, ovlivňované generační výchovou v rodině a ve společnosti určuji náš žebříček hodnot. Učíme se, co se má, co se smí a co je tabu. Programujeme si a je nám programováno jak se máme chovat a jednat, dokonce jak se máme cítit. “Kluci a statečné holčičky nepláčí”. Vytváříme si svůj vlastní světový názor podle dané společnosti a individuálně podle rodiny, ve které vyrůstáme. Vždy jsme jako jedinci porovnáváni s očekávanými normami společenského styku. Tuto vytvářené programy chrání naši psychiku a v dospělém věku podle nich jednáme automaticky.

Co se stane, byl-li program vytvořen pod vlivem stresu? Jako děti jsme se převážně soustředili na přítomnost. protože se naše systémy přesvědčení teprve začínaly formovat. Byly jsme fascinováni novými objevy a zájmy, absorbovali jsme vše nové a brali to tak, jak to je. Dá se bez nadsázky říci, že děti skutečně mysli, spojují nové s již poznaným, analyzují a vytváří si pro sebe nové možnosti bez omezení. Znáte všichni dětské období “Proč ?" My dospělí žasneme jaké spojitosti dítě napadnou.V konfrontaci se strachem, bolestí nebo násilím prožije dítě traumaticky šok. Je-li to šok dost silný nebo dlouhodobý. zintensivní se negativní emoce a neoddělitelně se spojí se vzpomínkou na událost. Při každé podobné události mohou být vyvolány v podobě negativního emočního prožívání i s podobnými reakcemi těla. Stačí např. dítěti, které pozoruje ropuchu a třeba na ni i sahá zaječet nad hlavou “Fuj" a naplácat mu přes ruce. Proč? Je ta ropucha nebezpečná a může skutečně dítěti ublížit ? Ne, pouze my pokračujeme v generacemi naprogramovaném chování “To je fuj !" . A jsme schopni rozumně posoudit situaci když v nás pracuje program “Fuj"?

Tyto naprogramované systémy přesvědčeni nejsou naším myšlením. Skutečné myšlení probíhá v přední části mozku. která je schopna udržet se v přítomnosti a zachovat tzv. chladnou hlavu. Pouze zde jsme schopni vymyslet nejlepší možné řešení pro danou situaci ať, je sebeproblematičtější. Máme-li však v paměti uloženy program. který připomíná situaci v přítomnosti. automaticky nám naskočí. Ve stejných situacích jednáme opakovaně stejnými způsoby ať už se nám to líbí nebo ne - jsme naprogramováni.

Systém ONE BRAlN nechápe dyslexii jako konkrétní poruchy učení se číst, psát, počítat, ale jako celkovou neschopnost se učit zapříčiněnou traumatizující zkušeností. Jednalo-li se o zážitek ve škole, bude souviset se školními předměty. Ve skutečnosti jde o formu obrany - program jak se ubránit dalšímu emočnímu utrpení. Vytvoříme si sytém přesvědčení : Neumím, Nesmím, Nemohu nebo Vždy musím apod. ve spojitosti s danou situací. Od této chvíle duševní aktivitu pouze předstíráme - bojíme se učit. bojíme si zapamatovat. porovnávat. posuzovat, omlouvat. tolerovat. Z tohoto bodu se pak mohou odvíjet formy nutkaného chování - fobie, závislosti. Alergie, strach z budoucnosti.

S naším naprogramováním úzce souvisí genetika chování. To jsou naše zděděné dispozice zakódované v DNA. Každý z nás je autentický a jedinečný, co se týká naši genetické stavby a životních zkušenosti. V rodinných i partnerských vztazích je důležité si uvědomovat, že ten druhý nemůže mít stejné zkušenosti a modely chápání jako já. Nemůžeme je vyžadovat po drahém jenom proto, abychom se utvrdili ve správnosti svých. Je téměř nemožné předat vlastní životní zkušenosti někomu jinému. Vy jste sami sebou a ten druhý je také sám sebou. Nejde přece o to, předělat druhého “k obrazu svému", ale o pochopení a toleranci. Můžeme mít geneticky naprosto opačně determinovaný způsob prožívání a chování než mají naše děti nebo partner. Problém je v tom. že to své považujeme za jedině správné a při konfrontaci s opakem to pokládáme za osobní urážku nebo úmysl nás emočně zranit. Jako lidé důsledně reagujeme na životní situace instinktivním způsobem určeným geneticky i výchovným programem. Navíc zapojujeme nejméně čtyřicet genetických vrozených rysů osobnosti, které se mohou umocňovat nebo působit protichůdně. Dokonce je možné, že po otci zdědíme opačnou strukturu než po matce a v situacích kde se uplatňují, je naše chování pro nás samé nevypočitatelné a jsme zmateni sami sebou. Např. dostatek sebevědomí není dán každému automaticky, vytváří ho společně několik struktur dohromady.

Popřeme-li poznání a přijetí sama sebe jako vlastní autority, vydáváme se na milost a nemilost každé vnější autoritě. Poznáním svých přirozených dispozic přijímáme odpovědnost za své reakce v životních situacích. Měli bychom získat dostatek sebeúcty ke svému chování i přesto, že s ním někdo jiný nesouhlasí. Právě tím, že nám někdo jiný tvrdí jak se máme chovat a vyžaduje to, ačkoliv my cítíme opak, můžeme si přivodit stres, který nás programuje negativně. Chtějte po tygrovi aby se choval jako gazela nebo naopak.

Odstraníme-li nepraktické a sužující programy z naší mysli, dáváme si možnost Volby reagovat jinak. Metodou ONE BRAIN, která má možnost k uvědomění si Věku příčiny špatného systému přesvědčení, to jde velmi rychle. Ale i ti, pro které je z nějakého důvodu metoda nepřijatelná, by se mohli zamyslet nad “fuj ropuchou" a snažit se k ní najít jiný vztah.

Použitá literatura »

Citát dne

Děláš-li správnou věc, nakonec inspiruješ druhé, aby dělali správnou věc.
~ Sri Chinmoy ~